Je jaro. Vodouch z řeky pozoruje pět siluet na hrázi. Občas jedna splyne s druhou, noha se přelije v koleno, paže zmizí v zádech. Čtyři děti v zástupu následují matku. Ta má svěšená ramena a na hlavě plátěnou, po obvodu potrhanou Hučku. Vítr postavám nadouvá pláště. „Pojďte, ratolesti,“ pobídne je, aniž by se otočila. „Musíme všechno dostat zpátky.“ Jako první …
Rjóko znamená v japonštině „hodné dítě“. Ne že by v ženě sedící každé ráno naproti mně bylo něco dětského, snad s výjimkou smíchu. Její dívčí chichotání mi spíš lezlo na nervy, než že by mě uklidňovalo. Znovu a znovu jsem dumal, co ode mně Rjóko přesně chtěla, snad kromě pozornosti (nebo dokonce ani tu ne?). …
CZ: Klára Šmejkalová (1995) studuje magistra nizozemštiny v Praze na Karlově univerzitě. Ve volném čase hraje kuželky (nikoli bowling, kuželky) a hodně čte (nebo se alespoň snaží). Pro 21 přeložila mimo jiné ‚Stezku filozofů: Kjóto‘ od Jana Brokkena. Má ráda výlety do přírody a zoologické zahrady. NL: Klára Šmejkalová (1995) volgt de masteropleiding Nederlands aan de …