Do spánku upadáš
Jak květina v noci
Nad zahradou Měsíc nabývá moci
Nechci vidět, jak uvadáš
Nechci se dívat, otevřít oči
Jsi můj dech, mé světlo
Co mne jak lavina smetlo
Kolem tebe se můj vesmír točí
Noční můře neunikneš, budeš-li spát
Na nehybné řasy padá ti prach
Otevřít oči… mám příliš strach
Kdoví, co všechno by mohlo se stát
Snad náhodný sen mne posune zpět
Kdy jsme se smáli a nic nás nezastavilo
Byli jsme nesmrtelní a žít nás bavilo
Kdy ještě pestrý byl života květ
Uvidět svět, jaký je s barvami
Namočit štětec do ohnivě rudé
Těžko vytušit, co potom bude
Jen ať je ta mlha za námi
Pamatuješ…včera či před rokem?
Patřil nám celý svět
Ale neúspěšný vzlet
Místo běhu už ani nejdeme krokem
Jen držet tě za ruku
Vzpomínat na dobré časy
Přemýšlet, jaké by bylo asi
Nikdy nemáš záruku
Zas plnit si z dětství sny
Houštím se prodírat
Plot zahrady natírat
Když já a ty bylo my
Nikdy se nevzdálit z cest nebo tras
Mít mapu bez hranic
Ne bludiště, co je na nic
V hlubokém lese slyšet tvůj hlas
Teď neslyším zpěv na staré jabloni
Růžové plátky smutně padají
Jablka ze stromu nikdy nedozrají
Nic neožije, jak bylo to vloni
Tajná zahrada bez tebe zahyne
Květina uvadne
Smutek ji přepadne
Teď už vidím, že nás to nemine