CZ

Jarní kvítí

Je jaro. Vodouch z řeky pozoruje pět siluet na hrázi. Občas jedna splyne s druhou, noha se přelije v koleno, paže zmizí v zádech. Čtyři děti v zástupu následují matku. Ta má svěšená ramena a na hlavě plátěnou, po obvodu potrhanou Hučku. Vítr postavám nadouvá pláště. „Pojďte, ratolesti,“ pobídne je, aniž by se otočila. „Musíme všechno dostat zpátky.“ Jako první …

Jarní kvítí Read More »

Stezka filozofů, Kjóto

Rjóko znamená v japonštině „hodné dítě“. Ne že by v ženě sedící každé ráno naproti mně bylo něco dětského, snad s výjimkou smíchu. Její dívčí chichotání mi spíš lezlo na nervy, než že by mě uklidňovalo. Znovu a znovu jsem dumal, co ode mně Rjóko přesně chtěla, snad kromě pozornosti (nebo dokonce ani tu ne?). …

Stezka filozofů, Kjóto Read More »

Je už vyšší než já

Šlápnu silněji do pedálů, a cítím vítr na pokožce i ve vlasech. Hluk aut slábne. Jak jedu touto malou ulicí, mám pocit, že nebe mění barvu. I vzduch chutná jinak. Je to jako bych byla v jiném světe. Znám tuto ulici velmi dobře, vyrostla jsem v ní. Teď tu žijí především staří lidé. Když je …

Je už vyšší než já Read More »

Proč?!!

Useknutá hlava vypadá – na chvilinku – jako by věděla, že byla useknutá. Jak smutné, že tahle žalostná myšlenka je poslední myšlenkou: „Usekli mě“.  Možná, že některé useknuté hlavy přemýšlí o něčem jiném, ale „Usekli mě“ je asi nejvíc na místě. Jednou z věcí, na něž useknutá hlava asi nepomyslí, je: „Vypnula jsem plyn?“ nebo …

Proč?!! Read More »

A?

„A?“ zeptala jsem se svého muže, „dokázal jsi mě časem začít milovat?“ Manžel sledoval fotbal. Zrovna padl gól. Nadšené „Joooooo!“ znějící mi v uších pro mě bylo dostatečným potvrzením, a tak jsem šla zpět do svého pokoje v jiné části domu. Umění žít je schopnost dokázat získat to správné ano ve vhodnou chvíli a tónem, …

A? Read More »

Přírodní síly

Šplhám na stěnu. Je to ztráta času a energie, protože by bylo mnohem snazší položit tu zeď naplocho na zem a zkrátka ji přejít. Jenomže takhle to v mém světě nefunguje. Já musím šplhat svisle proti přírodním silám.                           DE | EN | HR …

Přírodní síly Read More »

Plechovky

Šla jsem s matkou podél sportovního hřiště. „Podívej,“ ukázala prstem, „krása, že jo?“ Krajnice cesty byla posetá plechovkami od piva a všechny byly zelené. Leželo jich tam tolik, že už nebyly pouhým odhozeným smetím, ale téměř mozaikou trávy a plechu v mnoha odstínech zelené. Matka, která by za normálních okolností chtěla z mopedu všechny, kdo …

Plechovky Read More »

Nade vše

bývají dny kdy myslím příliš mocvědouc že myslím příliš moc bývají dny kdy pláču příliš mocvědouc že přece pláču bývají také dny kdy nespím příliš moc ležíc a sníc příliš moc jsou dny kdy ztrácím se v tom všemnemajíc už více sil nad to vševstávám vědouc že myslím příliš moc oblékám se vědouc že přece …

Nade vše Read More »

Prosím vás Pane

protože já vám to všechno, prosím vás tak rozesmátá, tak vymalovaná, to všechno, co zlé a dobré to všechno, co nemravné a co nevinné. protože já vám to všechno, prosím vás uklízím svůj život, zařizuji nám pokoje, abychom měli kde bydlet a u ohně si ohřát dlaně. protože já vám to všechno, prosím vás a vy jste hluchý, už nedohlédnete jste už starý na duši a únavu …

Prosím vás Pane Read More »

Cestovatel

Pod tepelnými štíty Voyageru I se nachází mikroskopický kousíček ledu. Je to jediná voda, která se nevypařila, nesublimovala ani ji nic neodfouklo za těch čtyřicet tři let, co uplynulo od té doby, co byla sonda vypuštěna z Cape Canaveral Air Force Station, vzdušnou čarou něco před osmdesát kilometrů od Orlanda. Kapička se nachází mezi dvěma …

Cestovatel Read More »